Buďánka info

Východiskem konceptu je teze o zachování původního „obrazu“ lokality, doplněného o nové stavby, které reagují na novou i historickou urbanistickou situaci danou vývojem při Plzeňské ulici.

Název osady není přesně doložen a vysvětlen. V literatuře se nejčastěji uvádí, že název získala osada po stejnojmenné viniční usedlosti, která v minulosti zanikla. Jak tomu bývalo v obdobných případech, jména získávaly usedlosti nejčastěji po svém majiteli nebo podle nějakého svého výrazného rysu.

Osada Buďánka ( Budianka ) vznikla v první polovině 19. století, někdy mezi lety 1820 -1840. Na mapě z roku 1813 není na rozdíl od sousedních usedlostí Klikovka a Demartinka ještě zakreslena ani usedlost Zámečnice čp 130, která svým způsobem k této lokalitě také patří. Zástavba zde musela vzniknout najednou během krátkého časového období, protože na mapě stabilního katastru z roku 1840 je již většina domů půdorysně zakreslena. Přesnou podobu těchto staveb neznáme, ale jejich půdorys se až na drobné přístavby v průběhu další historie téměř neměnil. Z toho můžeme také usuzovat, že základem staveb, které se dochovaly ve většině případů až do roku 2002,jsou stavby postavené mezi lety 1820 – 1840.

( výňatek ze Stavebně historického průzkumu )

Území lze rozdělit na dvě části :

1_část obnovy, rekonstrukce, náhrady a doplnění původních staveb ( pietní ) Hodnota skupiny domů spočívá zejména v jisté nahodilosti, nepravidelnosti až bizardnosti a svůj význam nejlépe uplatní jako celek. Z tohoto důvodu navrhujeme i část staveb nahrazovaných postavit téměř v původní podobě, protože hodnotu nahodilosti nelze vytvořit uměle. Při rozvaze nad urbanismem se ukazuje, že velikost a vzájemná konfigurace původních staveb je vlastně optimální – usazená lety stavebního vývoje.

Je však nezbytné v maximální míře zajistit těmto stavbám možnost příjezdu a zparkováni osobního vozidla tak, aby zůstala zachována původní charakteristika místa. Dále je nezbytné také připojení obytných prostorů současného standardu, neboť užitná plocha domků je minimální. Jsou navrženy tři skupiny společných suterénů s uzavřenými garážemi navazujícími schodištěm přímo do obnovovaných domků a s volnými garážovými stáními pro několik domků, které k těmto společným garážím připojit nelze.

Tyto suterény vystupují částečně nad terén, evokují původní systém různorodých ( pauperitních ) opěrných stěn a drobných staveb, které i půdorysně často kopírují. Tyto polosutereny jsou většinou i využity pro připojení výše zmíněných obytných prostorů.

Samotné hmoty obnovovaných staveb obsahují většinou dvě až tři ložnice s koupelnou a protože se jedná často o velmi úzké stavby, jsou prostory krovu v podstatě nevyužitelné. Navrhujeme je ponechat jako klasické přístupné půdy bez tepelné izolace zajišťující provětrání krovu a dobropu tepelnou izolaci proti letnímu žáru. Odpadá tak mimo jiné i nutnost složitého doplňování střešních oken a pravděpodobně i potřebné klimatizace. Plocha střech tak z hlediska původnosti domů zůstane zachována.

2_část novostaveb ( kontrastní, současná )

Rozhodnutím o otevření Motolského potoka dostává konfigurace novostaveb jasný, striktně definovaný urbanismus, který však dobře zapadá do terénu - část dvou staveb přimykající se k původní lokalitě a svahu ( za potokem ) a stavbu při Plzeňské zachycující její uliční čáru.

Velikost a částečně i tvar nostaveb jsou tak definovány limity potoka, uliční čáry a vzdáleností původních domků. Novostavby počítají s dvoumetrovým vykonzolováním nad hladinu potoka a chodník při Plzeňské.